Čtení v barvách podzimu

10/24/2016

Léto je nenávratně pryč a spolu s ním i dlouhé teplé dny volna, studené limonády a štípance od hmyzu. Ochlazuje se, dny se krátí, vytahujeme svetry, šály a deštníky. A my knihomolové víme, že není lepšího způsobu, jak se bránit proti blížící se zimě, než zalézt pod deku s knížkou a hrnkem něčeho teplého. Vybrala jsem pro vás pár literárních tipů na tento podzim, které jsem četla, líbily se mi, a proto si zaslouží být doporučeny dál :)


Jako první je to Chlapec, který rozdával sny. Román o honu za příležitostí, o útěku od života, na který chceme zapomenout, o americkém snu, o velké lásce, o tom, jak se člověk může vzepřít osudu a vystoupit z řady, o tom, jak si každý nosíme s sebou celý život spoustu bolesti, která se za ty roky nastřádala, a proto si navzájem občas nerozumíme. Jen ti, co zažili bolest s námi, vědí, proč jsme takoví, jací jsme. Je to příběh o vlivu našeho původu na náš život. O rádoby rovných příležitostech, které jsou ale pro některé rovnější. Je to příběh o New Yorku, o mafii, o Hollywoodu, o ubohém špinavém životě zločinců a prostitutek, o velkých krásných snech, které se můžou splnit. O tom, že všichni doufáme, že i když náš život stojí za starou bačkoru, alespoň vytvoříme lepší výchozí pozici pro naše děti. A jednou, za mnoho generací, se třeba i náš rod bude mít dobře.


Druhou knížkou je Andělin popel od Franka McCourta. Spisovatel v ní popisuje své dětství, které začalo v Americe a pokračovalo v Irsku. Vypráví o tom, jaké to bylo žít na počátku 20. století v úplné chudobě s otcem alkoholikem, který dostal práci jednou za pár let a do pár týdnů o ni přišel, protože propil výplatu a přišel pozdě, a jaké to je žít v neustálém chladu a vlhkosti, mezi krysami a blechami, když navíc sem tam někdo do domu přinese vši, jaké to je nosit za každého počasí totéž oblečení, i když je vše malé a roztrhané a boty jsou ošoupané skrz naskrz, a jaké to je, když je kolem vás tolik nemocí, že vás ani nepřekvapuje, když vám postupně umírají kamarádi, spolužáci, sourozenci. To vše je ale psáno z nevinného pohledu dítěte, které bere věci, jak jsou, a nesoudí, naopak se učí vážit si maličkostí a užívat si života navzdory veškeré nepohodě. Celý příběh je podaný velice mile, a i když čtete o strastech a bolestech, o strachu z církve, o vzteku na neschopného otce, nenechá to ve vás ani minimum negativního dojmu a vždy se ke knížce vracíte s úsměvem. Vyvolává totiž vzpomínky na dětství každého z nás a na to, jak jsme přistupovali k věcem, jimž jsme nerozuměli.


Mezi knížky, které vám letos na podzim určitě nemohou utéct, zcela nevyhnutelně patří i Harry Potter a prokleté dítě. Kniha, kolem níž je z pochopitelných důvodů neskutečné kvantum povyku, právě proto, že moje generace s příběhy z kouzelnického světa prožila dětství a dospívání, vyrůstali jsme společně s hrdiny a spoustakrát, když jsme to měli těžší a realita byla bolavá, jsme k příběhům utíkali a četli je mnohokrát dokola. Já patřím mezi tyto Potterfily, s láskou ke knihám a odporem k filmovým zpracováním, a nový díl jsem zhltla během pár hodin. Do příběhu se nezačtete tak jako do předchozích sedmi, hlavně díky tomu, že je podán formou scénáře a je připraven o všechny výpravné a popisné odstavce. To určitě není špatná věc, je to jakýsi zajímavý nový pohled na známý svět, ale zatímco každý z předchozích dílů jsem četla několik dní, do příběhu se vžila a na konci ve mně zanechal spoustu pocitů, Prokleté dítě bylo spíš takovou milou připomínkou starých dobrých časů, než aby se mě nějak extra dotknul. A to si myslím, že je právě díky tomu, že se do knížky nedalo tak úplně začíst dřív, než skončila. Možná jsem ale prostě jenom stará. Za všech okolností ale Potterfilům doporučuji, příběh je hezký, napínavý, obsahuje dobrodružství, vztahové problémy, a mimo jiné i spoustu postav, po nichž se nám stýskalo.

Normálně bych vám tu poradila ještě jednu knížku, ale už takhle jsem se rozpovídala víc, než bylo v plánu, a proto dnešní literární tipy ukončím o jeden tip dříve. Můžete se alespoň těšit na příště. Užívejte si krásných barev podzimu, posledních pár teplých dní, posledních pár paprsků sluníčka, než přijde to pravé podzimní sychravo, a za všech okolností hodně čtěte :)

0 komentářů