Ačkoli jsem s blížícím se Silvestrem každoročně psala spíše výběry nejlepších filmů, vzhledem k tomu, jak málo jsem toho letos viděla a jak moc odlišným směrem se letošek celkově ubíral, rozhodla jsem se, že si tu udělám roční rekapitulaci spíše po hudební stránce. Trochu je to inspirováno tím, jak spousta lidí sdílí svůj rok na Spotify, jelikož ale místo toho používám Youtube Music, prostě si výběr písniček, které budu mít s letošním rokem a letošními zážitky spojené, vytvořím tady. Tak jdeme na to :)
1) Bryan Adams - Shine a Light
Jak by řekl můj kamarád Mirek: "Nějaký ty shinalighty a smalltowny." Písnička spojená s naším roadtripem do Klagenfurtu na koncert Bryana Adamse v listopadu 2019. Za mě skvělej, nakopávací song, co člověku instantně zlepší náladu, tím spíš, když ho zpívá hala plná lidí. Ale i jako samostatný soundtrack k cestě autem je parádní.
2) Philip Philips - Home
Rok 2019 byl pro mě rokem, kdy jsem si dávala hodně životních oblastí do pořádku a postupně jsem se přestala plácat v mnohých záležitostech, v nichž jsem se už plácala roky. Zatímco já každodenně pracuju na svém "zenu", na tom být v klidu, mít v životě pořádek, nikam se nehnat a být spokojená, vidím kolem sebe hodně blízkých lidí, kteří se plácají zase ve svých problémech. Každý bojujeme svoje bitvy a tahle písnička mi to připomíná. Symbolizuje pro mě takové to "vím, že jsi v háji, ale když budeš chtít na chvíli utýct, můžeš utýct ke mně, jsem tu pro tebe."
3) Vance Joy - Mess is Mine
Podobný styl i nálada písničky jako v předchozím případě, skoro by se z toho dalo udělat téma roku 2019. Tvůj chaos je můj chaos, klidně na mě kus hoď, pomůžu ti to protřídit. U obou mám samozřejmě (bohužel) v hlavě jednoho konkrétního člověka, ale platí to i obecně. Nejsem moc pomáhací typ, moc to neumím a většinou navzdory snaze lidem spíš přitěžuju, ale už jen to uvědomění, že (poprvé v životě?) nejsem úplně v háji sama a vůbec někomu pomoct můžu, je pro mě docela úspěch.
4) Mark Knopfler - What It Is
Písnička, kterou jsme poslouchaly se ségrou v chatce v létě na Mácháči, což byla za rok 2019 moje jediná letní dovolená. Díky této písničce (a písničce Sultans of Swing, kterou mám na jednom z CDček v autě) jsem pro sebe tak nějak objevila Marka Knopflera, který byl v tomto roce pak mým asi nejvíce poslouchaným interpretem. Nejspíš proto, že je geniální. Možná. Nevim, žejo.
5) Divokej Bill - Pták
Takový to, jak od nějakýho interpreta posloucháš všechno, znáš všechny texty všech songů, a jak to furt posloucháš, tak tě ty na první pohled skvělý songy postupně přestávaj bavit, a začínáš se víc a víc zažírat do songů, co ti původně ani nestály za moc pozornosti, a postupně objevuješ další a další poklady. Tenhle song mě nikdy moc nebavil, až letos, kdy ho Billové v převlečení za Drum Bun hráli na lednovém koncertě v O2 areně. Zejména hned na začátku pasáž "Další ráno a mně se zdá, že moje místo je jinde než já.." mě hodně provázela začátkem roku, než jsem provedla všechny potřebné změny a letošní životní posuny.
6) Red Hot Chili Peppers - Dark Necessities
RHCP se mnou byli po celý rok více než kdy dřív a bylo opravdu těžké vybrat jeden konkrétní song. Dark Necessities vyhrávají ze dvou důvodů - jednak jsem ho díky skvělému začátku umístila jako track č. 1 na své RHCP výběrové CD na dlouhé cesty autem, takže má v mém životě rádoby výsadní pozici... a za druhé jsem během letoška taky trochu objevila, že "dark necessities are part of my design" (ajajaj). Další dva songy, které jsem zvažovala od RHCP uvést jako reprezentanty roku 2019, byly Get on Top a The Zephyr Song.
7) Mumford and Sons - Guiding Light
Mumford and Sons je další skupina, od níž bylo těžké vybrat jednu konkrétní skladbu. Jelikož ale hodně věcí od nich poslouchám mnohem déle než rok a u Guiding Light jsem si docela jistá, že jsem ji objevila nedávno, volím právě tuto. Ale Mumfordi jsou naprosto skvělí, ať si pustíte téměř cokoli, a fakt doufám, že se mi někdy poštěstí je vidět naživo.
8) James Bay - Hold Back The River
K tomuto nemám moc co říct, je to trochu prostě mainstream, ke kterému nemám žádný extra citový vztah, ale počet přehrání mi tak nějak říká, že jsem to slyšela hodněkrát a že mě to prostě baví. Nějak to zapadá do mojí celoroční nálady. Takže bez dalšího vysvětlování, tady máte.
9) Mark Knopfler - Romeo and Juliet
Naprosto překrásnej song, ke kterému skoro ani nemám slov. Jak říkám, Knopfler vládne mému roku, a protože u něj to je téměř co písnička, to masterpiece. "..finds a convenient street light, steps out of the shade, says something like - you and me babe, how about it" nebo část s "Juliet, when we made love you used to cry, you said I love you like the stars above, I love you baby till I die", mám pocit, že ze všech lidí, kteří se snaží lásku nějak verbálně popsat, to Mark Knopfler umí snad nejlépe. A "there's a place for us, it was just that the time was wrong", to asi trochu popisuje i můj život.
10) Armin van Buuren - Blah Blah Blah
Na konec něco z trochu (úplně) jiného soudku. Písničku, kterou mám spojenou s dalším kamarádem, Jirkou, kterého znám teprve od léta a ještě se mi asi nestalo, že bych si s někým na první dobrou takhle rozuměla. Natož z člověkem z druhého konce republiky, kterého jsem poznala přes internet. Pochybuju, že se mi taková zvláštní věc bude někdy opakovat.
Když jsem měla jednou špatnou náladu a tak nějak jsem se cyklila v negativních myšlenkách, poslal mi šestihodinový záznam Armina van Buurena znějakého fesťáku, což mě z depresivních hlubin vytáhlo a parádně nakoplo, a tahle hudba je dodnes mým lékem na různé druhy splínu. Díky, bro :)
A to je vše z mého narychlo vytvořeného playlistu pro rok 2019. Uvidíme, co přinese další rok, minimálně po hudební stránce ale nemám nic proti tomu výběr opět sdílet. Třeba vás něco z toho také poinspiruje :)
