Hele, v průměru sem píšu cca jeden článek za rok a půl, takže absolutně nezkoušim začínat obligátním "teď určitě začnu psát víc", protože jestli náhodou jo, budu překvapená úplně stejně jako vy. Každopádně vítejte. Nechci tu vyprávět svůj životní příběh, a dokonce ani jeho výřez s číslem 2023. Ale třeba někomu pomůže, když tady sepíšu pár highlightů a případných doporučení, věcí, co z roku 2023 podle mě rozhodně stojí za zmínku.

1) špunty do uší Loop Earplugs. 

Ve zkratce, tahle věc je absolutní zázrak, a ne nadarmo to uvádím na prvním místě. Já byla vždycky zarytý odpůrce špuntů do uší, prostě protože jsem se bála, že se mi tam nějak zaseknou? a nepůjdou vyndat? a taky že bych s nimi neslyšela budík. Na Loopy běhaly a asi stále běhají všude reklamy, a jelikož ten kroužek vypadá jako docela šikovná úchytka, řekla jsem si, že to konečně zkusím... a objednala si rovnou dvoje.

Mám jednak Loop Experience, které používám hlavně jako ochranu sluchu např. v kině nebo na koncertech, nosím je pořád s sebou, kdyby se náhodou hodily. A pak, a to je, dámy a pánové, absolutní gamechanger, mám Loop Quiet. Ty mám doma u postele a používám je na spánek. 

Slyším přes ně budík? Jo, a většinou se mi v noci během převalování stejně vykutálí, takže tahle obava fakt není na místě. Slyším přes ně přítelovo chrápání? Někdy. Jakmile mám čas a ticho na to v klidu usnout - což je přesně to, co jsem dřív nemívala - už mi stačí většinou to chrápání jen trochu tlumit, aby mě nerušilo, a na to tyhle špunty bohatě stačí. A když to přecijen přechrápe a vzbudí mě, prostě do něj šťouchnu a znovu usnu, protože jsem v klidu a vím, že to s těmi špunty jde (narozdíl od dřívějška, kdy jsem okamžitě přepla do paniky a sledovala napjatě každý jeho nádech a čekala, kdy začne chrápat zase, a koukala na hodiny a počítala, o kolik spánku přicházím). 

Během roku 2023 udělalo moje duševní zdraví poprvé v životě fakt pokrok k lepšímu, úplně cítím, jak se mi pomalu ale jistě začíná hojit, regulovat a srovnávat celá nervová soustava.... a věřím, že velký podíl na tom má právě to, že po nevím jak dlouhé době normálně spím. Takže díky, špunty, jste zázrak! 10/10 recommend

2) Jennette McCurdy a její knížka I'm Glad My Mom Died a podcast Hard Feelings. 

Jennette jsem samozřejmě znala i dřív, protože jsem v letech 2008-2009 byla v USA a tam víceméně nonstop na televizi běžel seriál iCarly. Dozvědět se ale, co bylo za tím, co bylo potom, nakolik tam herečka "šaškovala" proti vlastní vůli, jak bojovala s poruchami příjmu potravy, alkoholismem a kdesčím dalším, a teď, o hodně let později, jaký udělala pokrok, z ní najednou nedělá jednu z mnoha zapomenutých dětských celebritek, naopak. Navíc mě fakt baví, jak píše. Z podcastů vím, že teď pracuje na románu, a hodlám si jej koupit a přečíst taky. Jennette považuju za fakt talentovanou spisovatelku a líbí se mi, jak dokáže psát o těžkých věcech s humorem, a současně aniž by je zlehčovala. V podcastu mimo jiné mluví i právě o různých "hard feelings" a pitvá do detailu různé pocity, které prožívá a vnímá, triggery, reakce, umí se sama sobě zasmát a stala se tak trochu mým vzorem na cestě za duševním zdravím.

3) kočky

Na tomhle asi nemám co přesně komu doporučovat, ale jedním z highlightů roku 2023 pro mě určitě bylo, že jsme si pořídili dvě koťátka. Chuligánům je teď už půl roku a rostou jako z vody, už jsou to velké kočičky. Máme drobnou mazlivou mourovatou kočičku jménem Minerva (slyší na Minnie, Mína, Koblížek, Skřítka, Míňouch, Míňajzník, Andílek a možná pár dalších), která je chytrá, mrštná, rychlá, energická a trošičku mamánek - nenese nejlépe, když jsme s přítelem oba více dní v kuse v práci, a pak je buďto extra zlobivá, nebo naopak extra přítulná. Minnie ráda leze do sprcháče a do pračky, ráda vysedává na lopatce od smetáčku a ráda otlapičkovává chlupaté deky. Taky má moc ráda jakékoli hračky, zejména když se kutálí, chrastí nebo mají peříčka. Když byla maličká, i na veterině se jí smáli, že měla v poměru s hlavou děsně obří uši (odtud přezdívka Skřítka), teď už je to ale ladná kočičí dáma se vším všudy.

A potom máme jejího brášku, krásného až majestátního dlouhosrstého kocoura jménem Alastor (když výjimečně chce, slyší na Alastore nežer to!, Alastore nesmíš!, Alastore nelez tam!, Alastore dolů!, Alastore nekousej ségru! ...ale i na Miláček, Bobík nebo Drak). Alastorek se tolik nemazlí, je to spíš zlobidlo, je větší než jeho sestřička a není zdaleka tak mrštný a obratný. Často odněkud padá, špatně odhaduje, kam doskočí a kam ne, prostě když doma slyšíme jakékoli žuchnutí, co zní jako hruška spadlá ze stromu, víme, odkud vítr vane. Alastorek má jednu jedinou oblíbenou hračku, a to náhradní kartáč k našemu robotickému vysavači. Rád se pere, kouše, rád sebou nechá různě zametat, mávat, natřásat, rád visí vzhůru nohama a celkově má rád všemožné klučičí skopičiny. Taky si moc rád hraje s vodou a strká nám prakticky denně celé tlapky do čaje, pak se přirozeně diví, že jsou mokré, oklepává je a cáká čaj všude kolem. Alastor je narozdíl od Míny tekutá kočička, umí přeměnit skupenství a vytéct člověku z ruky, stéct ze židle apod., někdy protože chce, někdy omylem. Má ve zvyku se uvelebit na papíru, na který potřebuju zrovna psát, uprostřed stolu na rozehrané hře karet, případně na igelitce nebo igeliťáku, nebo prostě čemkoli, co šustí. Ale v noci se, stejně jako jeho sestřička, rád přijde přitulit do postele. Jestli jsem si v roce 2023 chtěla něco koupit, byla to těžká deka pro lepší spaní, a tu už teď rozhodně potřebovat nebudu :)

4) Zelená planeta

Během roku 2023 jsme si nekoupili moc nových deskovek, pár jsme jich dostali a jinak jsme převážně hráli dokola, co jsme hrávali dřív. Jednu jsme si ale pořídili a rozhodně jsme udělali dobře - a to je hra Zelená planeta. Je to hra, co nám přesně vyhovuje - podobně jako v další naší oblíbené hře Terraforming Mars i tady si tak trochu každý hraje na svém písečku a do hry si vzájemně zasahujeme minimálně (přiznávám se, že hry, kde si hráči záměrně škodí, nenesu úplně lehce). Ve hře má každý svoje individuální cíle, potom mají všichni hráči i společné cíle, hra není na počet kol, ale končí tehdy, když první hráč dokončí svůj ostrov... něco je o rychlosti, něco o tom, jestli se vám povede strategicky rozmístit ty správné karty, a výsledný vítěz se hodnotí součtem bodů v několika různých nezávislých kategoriích. Hra je vyvážená, zábavná a díky množství karet a různých výzev, které se vám můžou sejít, je pokaždé trochu jiná. A do toho se naučíte i něco o rostlinách, ekosystémech a celkově o naší planetě. Rozhodně doporučuju, nejen na dlouhé zimní večery :)

5) kuchyň

Největší akcí roku 2023 byla rozhodně rekonstrukce kuchyně. Nešlo jen o vybourání a nahrazení staré kuchyně novou, měnili jsme celou místnost, bourali příčku a spojovali kuchyň a obývák do jednoho velkého otevřeného prostoru, dělali jsme nové podlahy, podhledy, prostě všechno. Oproti původní kuchyni je současná velikostí asitak trojnásobná. 

Při výběru materiálů jsme se snažili o kompromis - naše představy byly víceméně dvě protilehlé strany spektra a postupně jsme úspěšně našli zlatý střed tak, že se nám kuchyň líbí oběma. Není moc vesnická, vintage (spíš můj styl), ani moc futuristická, lesklá, sterilní, LED podsvícená vesmírná loď (přítelův styl). Snažili jsme se vybrat spíš teplejší přírodní barvy a dřevo, které dělá celou místnost útulnou - to bylo důležité, když je teď spojená s obývákem - a současně jsme se drželi dál od všech členitějších, dekorativnějších prvků, takže se nám podle mě opravdu povedlo navrhnout si nadčasovou, relativně minimalistickou kuchyň, která je současně ale přívětivá, nepřipomíná laboratoř, nýbrž zve k tomu, aby se v ní vařilo.

Samozřejmě chápu, že toto není styl každého a ne každý by chtěl, aby takto jeho kuchyň vypadala. My jsme ale spokojení - navzdory tomu, jaké peklo bylo kuchyň pořídit (to je až komicky dramatický příběh, který sem, do highlightů roku 2023, rozhodně nepatří - jestli ale můžu něco doporučit, nenechávejte si kuchyň zařizovat od Oresi Čestlice).

Mohla bych samozřejmě pokračovat ještě hodně dlouho, ale pro teď to myslím stačí. Už takhle pochybuju, že kromě mě někdo další dočetl až sem.

Tak zas někdy, třeba zase za rok, a nebo i dřív, jestli bude o čem psát. Mějte se famfárově, adios!